Obecně

= fyzické vybavení počítače (vše, na co si můžeme sáhnout), součástky počítače, bez nichž by PC nemohl pracovat

Typické části hardwaru

základní součást počítače, která vykonává strojový kód spuštěného počítačového programu, je umístěn na základní desce počítače

Říká se jí také videoadaptér, stará se o zobrazení obrazu na monitoru, grafické výpočty atd.
Může být integrovaná na základní desce, většinou se jedná o nejnutnější čipy, výjimečně se přidává vlastní paměť, pak se nazývá IGP (integrovaný grafický čip)

RAM (anglicky random-access memory, paměť s přímým přístupem) je v informatice typ elektronické paměti, která umožňuje přístup k libovolné části v konstantním čase bez ohledu na její fyzické umístění. Paměť RAM se používá v počítačích a dalších elektronických přístrojích. V současné době je pod pojmem RAM typicky míněna pouze volatilní paměť, která ztratí svůj obsah po výpadku napájení. Nicméně z výše uvedené definice zahrnuje označení RAM též paměti, do kterých se běžně nezapisuje (ROM, PROM, EPROM, EEPROM).

Pevný disk (zkratka HDD, anglicky hard disk drive) je zařízení, které se používá v počítačích a ve spotřební elektronice slouží k dočasnému nebo trvalému uchovávání většího množství dat pomocí magnetické indukce. První veřejné pevné disky se objevily v roce 1956, nejprve pro sálové počítače. Předchůdcem pevných disků je magnetická páska.

Základní deska (anglicky mainboard či motherboard) je základním hardware většiny počítačů. Hlavním účelem základní desky je propojit jednotlivé součástky počítače do fungujícího celku a poskytnout jim elektrické napájení. Postupem času se funkce základní desky rozšiřovala v tom, že sama začínala obsahovat některé součástky počítače, které se do ní dříve musely zapojovat zvlášť. Typická základní deska umožňuje zapojení procesoru, operační paměti. Další komponenty (např. grafické karty, zvukové karty, pevné disky, mechaniky) se připojují pomocí rozšiřujících slotů nebo kabelů, které se zastrkávají do příslušných konektorů.